Rozhodování Rady kvalifikovanou většinou v otázkách daňové legislativy

V Evropském parlamentu nyní probíhá debata ohledně nelegislativní iniciativy Komise, která má za cíl zefektivnit tvorbu legislativy v oblasti daní, a to postupným přechodem na systém schvalování kvalifikovanou většinou v daňových otázkách, kde má EU kompetence.


Zásadní je, že k takové změně hlasovacích pravidel není potřeba změna kterékoliv ze zakládajících smluv EU. Toto opatření umožní klausule (tzv. passerelle clause), která je obsažena v Lisabonské smlouvě. Tato klausule umožňuje Evropské radě, aby jednohlasně autorizovala Radu Ministrů k rozhodování kvalifikovanou většinou i v případech, ve kterých je v tuto chvíli nutná jednomyslnost. Kvalifikovaná většina je specifickým způsobem hlasování v Radě Ministrů, který je upraven Lisabonskou smlouvou. V případech, kdy Rada hlasuje o návrhu, je kvalifikované většiny dosaženo za splnění následujících podmínek:

  • 55 % členských států hlasuje pro návrh (dnes 16 z 28 států)
  • pro návrh hlasují členské státy zastupující nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU

Tento systém je tedy navržen tak, aby vykryl extrémy, a tedy ani velké množství menších států, ani několik málo největších států s největším počtem obyvatel nemohlo rozhodovat na úkor druhé skupiny.

Ačkoliv by toto opatření podle mnohých zlepšilo mezinárodní postavení Evropské unie i v boji proti porušování lidských práv a zefektivnilo by společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, právě probíhající debata se týká rozhodování kvalifikovanou většinou pouze v daňových otázkách sdílené kompetence. Zároveň by toto opatření umožnilo posílit pozici Evropského parlamentu, který by již nebyl pouze konzultačním partnerem (daňové otázky by se mohly stát součástí běžného legislativního procesu, kde je Parlament spolurozhodovatelem).

Cílem je hlavně zefektivnit přijímání daňové legislativy, která je už poměrně zastaralá a nestíhá vývoj, kterým moderní svět prochází. Kvůli jednomyslnosti velkého množství států je nepružná. Bylo by proto efektivní a výhodné schvalování daňové legislativy zjednodušit. Jednomyslnost byla zavedena v době, kdy měla Unie jen zlomek členů, a nepředpokládal se nárůst do dnešních hodnot.

Dalším argumentem je, že dnešní ekonomiky členských států jsou natolik provázané, že opatření jednoho státu se může jednoduše a významně dotknout ostatních, proto je žádoucí, aby se daňová legislativa lépe a rychleji koordinovala a nestávalo se například, že bude rukojmím jednotlivých členů v boji za prosazování vlastních cílů. Podle Evropské komise je prokázáno, že legislativa, která se prosazuje klasickým legislativním procesem, je mnohem efektivnější a pružnější, než otázky podléhající jednomyslnosti.

Na druhou stranu z řad kritiků zaznívají obavy, že velké státy budou prosazovat pro sebe výhodná opatření na úkor druhých. Výše popsaný systém kvalifikované většiny však tyto obavy vylučuje. Navíc z pohledu Evropské unie je důležité posunout se v daňové legislativě dále, neb nestíhá reagovat na vývoj ekonomiky ani mechanismů daňových podvodů.

Komise ve své komunikaci vybízí Radu, aby zvážila a schválila postupný přechod na hlasování kvalifikovanou většinou v daňové oblasti ve čtyřech krocích, kdy by se poslední krok rozhodování kvalifikovanou většinou ve věcech jako je například digitální daň nebo společný základ daně z příjmu korporací uskutečnil do konce roku 2025.

Celou komunikaci Komise si můžete přečíst zde.

 

Jakub Klíma je stážistou v kanceláři Luďka Niedermayera