Trumpova reforma, aneb Trump sobě

Na konci loňského roku podepsal president Trump nový daňový zákon - největší reformu amerického daňového systému od roku 1986. Jaké jsou hlavní dopady na občany USA a co změna přinese (či ubere) americkému rozpočtu? Luděk Niedermayer komentuje.


Těsně před Vánocemi „utrpěl“ president Trump velký úspěch - hlasy republikánských kongresmanů a senátorů prošla rozsáhlá daňová reforma. První dny v Bruselu se snažím zjistit, co republikánský president, zvolený zejména hlasy „dnešní společností znevýhodněných voličů“ (zejména občanů s nižší kvalifikací), vlastně prosadil. Zatím jsem zjistil toto:

  • V rámci hesla "America first" reforma zřejmě obsahuje opatření, která porušují férovou soutěž. Americké zákonodárce na to upozornila Evropská komise a několik ministrů financí unijních zemí. Má jít o některá daňová zvýhodnění příjmů či naopak dvojí zdanění pro jiné (ještě ověřuji, zda nakonec něco z toho z textu nevypadlo). 
     
  • Dle odhadů ekonomů bude mít reforma marginální a krátkodobý efekt na růst ekonomiky (maxima jsou v řádu desetin procent ročně, dost odhadů v řádu nižším, a to dokonce i od think-tanků podporujících snižování daní). Viditelný bude dopad na americký dluh - ten začne šplhat zpět ke 100 % HDP, zatímco by jinak klesal, neboť do roku 2025 (kdy dle dnešní legislativy skončí snížení daní pro občany) vzrostou deficity o 1,5 bilionu dolarů (proti kterým může ale jít cca třetina nárůstů příjmů, které způsobí čistou „sekeru“ reformy kolem 1 bilionu dolarů). 
     
  • Protiváha tohoto nárůstu dluhu bude rozdělena mezi firmy a občany. „Trvalými“ vítězi budou podniky, kterým mají daně klesnout trvale (do další změny), pro občany jen na 10 let. Mezi občany budou jasní vítězové ti nejbohatší. Daň sice klesne všem, ale změní se i pravidla pro různé odpočty (což postihne střední třídu) a zároveň podstatně klesnou federální výdaje ve prospěch chudých. 
     
  • Číselná podoba, ale propočtů nezávislé kanceláře Kongresu pro rozpočtovou odpovědnost, říká, že Američané s nízkými příjmy (do 20t dolarů ročně) „pomohou“ reformou snížit deficit USA (stát na nich ušetří). 
     
  • Občané s příjmem nad 75t dolarů na reformě vydělají každý rok (do roku 2027), i když jejich „zisk“ se bude snižovat
     
  • Největší čistý přínos má reforma pro Američany s příjmy mezi 100 a 200t tisíci dolarů (této skupině jde ročně na úkor zvýšení deficitu navíc mezi 7 a 70 miliardami dolarů)
     
  • Skupina nejbohatších (příjem nad 1 milion dolarů ročně) bude díky reformě rozpočet „stát“ mezi 9 a 37 miliardami dolarů (o tolik jí klesnou daně). 
     
  • Na konci reformy (resp. sledovaného období) budou do rozpočtu platit více všichni, kteří vydělají pod 75 tisíc ročně (navíc odvedou zhruba 60 miliard dolarů), osoby s vyšším příjmem budou v plusu (o 28 miliard). 

Je to docela zvláštní obrázek. Snížení opravdu prohibitního zdanění firem (před reformou byla nejvyšší sazba 35 %) dává smysl stejně jako opatření k přivedení firemních zisků, dnes zaparkovaných bez zdanění mimo USA. Snižení daní z příjmu fyzických osob je v dnešní situaci USA, kdy ekonomika celkem roste, zato dluh je velmi vysoký (nad 100 % HDP), poněkud riskantní. A podpořit příjmy těch nejbohatších, kdy již dnes tato skupina získává nesmírně vysoký podíl vytvořeného bohatství, hovoří o reálném chování „presidenta dolních milionů" asi nejlépe.