Panama Papers očima FairTax

Panama Papers představuje 11,5 milionu dokumentů, které unikly z interní databáze panamské právní firmy Mossack Fonseca, které odhalují, že a jak desítky světových politiků a byznysmenů ukrývají své bohatství v daňových rájích.


Uniklá data byla publikována v dubnu 2016 Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů a vzbudila obrovský rozruch, neboť detailně odhalují, jaký způsobem byly využívány pro převody prostředků mezi národními jurisdikcemi tzv. shell companies, ať již z legitimních či nelegitimních důvodů.   

Evropská komise odhaduje roční ztráty z důvodu daňových úniků a podvodů na 1 bn. EUR. Tax Justice Network odhaduje pro EU28 ve své zprávě roční ztrátu příjmů v důsledku daňových úniků a daňových podvodů na 956 mld. EUR. V reakci na vzniklou situaci v červnu 2016 ustavil Evropský parlament Komisi pro vyšetřování údajných porušení a nesprávných úředních postupů při uplatňování práva Unie v souvislosti s praním špinavých peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovým únikům (tzv.  PANA Committee).  

Jakým způsobem funguje ukrývání bohatství?

 

Shell company je většinou společnost, která je formálně registrována, ale v podstatě nevykazuje žádnou skutečnou ekonomickou činnost, je pouze prostředníkem, přes nějž jsou prováděny veškeré transfery aktiv. Nejčastěji se jedná o konduitní, či holdingové společnosti. Konduitní společnosti představují společnosti, které získávají prostředky od nespojených společností a přesměrovávají tyto prostředky investorům či akcionářům. Velmi často jsou užívány k vyhýbání se daňovým povinnostem, a to jak v zemi mateřské společnosti, tak v zemi, kde je konduitní společnost registrována. Holdingové společnosti jsou zakládány s účelem držby kapitálové účasti na jiných společnostech, nebo vlastních dceřiných společnostech v zastoupení vlastníka. Obdobně jako v případě shell companies v jurisdikcích zmíněných v Panama Papers není vyžadována fyzická přítomnost těchto společností.

Níže uvedený graf prezentuje počty shell companies, založených a zrušených právní firmou Mossack Fonseca v období 1998-2015.

Zdroj: Databáze Panama Papers

Další formu skrývání vlastnictví, kterou odhalily Panama Papers představují trusty. Jak funguje ukrývání bohatství v tomto případě? Fyzická osoba se rozhodne, že založí trust, aby chránila rodinný majetek. Ustanoví správce trustu a příjemce benefitů z trustu. Je-li tento trust založen v daňovém ráji, velmi často je to z důvodu vyhýbání se daňovým povinnostem a zachování anonymity. Důkazem může být nalezená struktura trustů v Panama Papers, kdy Mossack Fonseca založily „umělého beneficienta trustu“ v podobě společnosti International Red Cross, která je příjemcem benefitů od devíti trustů, které jsou registrovány od Cookových ostrovů po Britské panenské ostrovy. Viz následující obrázek:

Zdroj: Databáze Panama Papers

Ve středu této struktury se nachází anonymní příjemce, jemuž plynou benefity od jednotlivých trustů, do nichž byla umisťována aktiva prostřednictvím právní firmy Mossack Fonseca a dalších prostředníků. Jsou-li tyto trusty registrovány v daňových rájích, jako v tomto případě, plynoucí benefity nejsou zdaňovány.

Existence těchto praktik, které byly potvrzeny prostřednictvím Panama Papers má důsledky pro národní ekonomiky nejen států Evropské unie, ale i států ostatních, jejichž občané či společnosti jsou do daných struktur zapojeni. Jedná se především o:

  • zabraňování ekonomickému růstu
    • využívání struktur shell companies odklání prostředky, které mohly být potenciálně investovány v daném státě do daňových rájů;
  • zabraňuje realizaci evropských politik např. inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu
    • vede k nerovným příležitostem fyzických osob účastnit se politického, ekonomického a sociálního života;
    • vede k nerovné distribuci příjmů, bohatství a blahobytu (v současné době např. 1 % nejbohatších lidí vlastní 99 % světového bohatství)
  • vytváří tlak na rozpočty států
    • fyzické osoby a společnosti v daném státě využívají veřejné statky, ale neplatí žádné daně;
  • snižuje produktivitu ve veřejném sektoru
    • společnosti a fyzické osoby odčerpávají z ekonomiky peníze, aniž by se podíleli na růstu ekonomiky;
    • společnosti a fyzické osoby podkopávají veřejné výdajové programy a ovlivňují produktivitu veřejných služeb;
  • snižují produktivitu v soukromém sektoru
    • společnosti a fyzické osoby investují raději do činností souvisejících s hledáním renty než do vývoje inovací atp.;

Panama Papers jasně ukazují, že ačkoliv nástrojem pro skrývání bohatství či vyhýbání se daňovým povinnostem jsou právnické osoby, skutečným iniciátorem jsou většinou osoby fyzické, které jsou díky neexistenci veřejných registrů skutečných vlastníků jen těžce dohledatelné.Následující tabulka zachycuje velikost rozdílu počtu fyzických osob, které jsou zapojeny do struktur společností s linkem na daňový ráj uvedený v Panama Papers dohledatelných z veřejných databází a počtu fyzických osob zmíněných v Panama Papers ve vybraných státech.

Země

Počet společností s identifikovanými akcionáři fyzickými osobami

Společnosti bez vazby na daňový ráj

Společnosti s vazbou na daňový ráj

Panama Papers

Počet akcionářů – fyzických osob

Počet akcionářů – fyzických osob

Počet zmíněných fyzických osob

Kypr

94

12

23

3 669

Česká republika

76 503

64 436

7

269

Německo

11 226

14 907

107

484

Dánsko

202 722

58 976

24

65

Španělsko

330 001

79 909

727

821

Francie

666 850

3 781

15

928

Spojené království

69 706

2 191

218

5 620

Polsko

19 797

12 885

0

143

Celkem

1 376 899

237 097

1 121

11 999

 

 

Proto je tedy velmi důležité zaměřit se nejen na aktivity společností a dopady jejich chování na ekonomiku států, ale taktéž na dopady zapojení fyzických osob do těchto schémat. Následující tabulka uvádí odhad možného dopadu zapojení fyzických osob v Panama Papers na daňový výnos ve vybraných státech Evropské unie.

Členský stát

Objem eroze daňových základů (v mld. EUR)

Sazba korporátní daně1 (%)

Odhadovaná ztráta daňového výnosu v důsledku využívání panamských schémat (mld EUR)

Odhad ztráty daňového výnosu v důsledku existence všech daňových rájů učiněný správci daní (mld EUR)

Kypr

0

12.5

0

-

Česká republika

zanedbatelný

19

zanedbatelný

2.10 – 5.55

Německo

0.238

29.65

0.070567

-

Dánsko

0.0521

23.5

0.011985

-

Španělsko

1.87

28

0.5236

-

Francie

-

33.3

-

17–19

Poslko

0.129

19

0.02451

-

Spojené království

6.51

20

1.302

3.99–8.66

Celkem

8.79878

23.12

1.93

XXX


Je nutno podotknout že odhad ztráty daňových výnosů ve vybraných osmi členských státech ve výši 8.8 mld. EUR se nemusí zdát tak velký, je ovšem ho třeba vnímat v té souvislosti, že je učiněn z dostupných veřejných dat, které jak je patrné, jsou velmi omezené. V případě těchto osmi členských států veřejně dostupné databáze obsahovaly informace pouze o jedné desetině z celkového počtu fyzických osob zmíněných v Panama Papers.1 Odhad byl proveden nepřímo přes korporátní daň (podrobněji viz studie PANA commitee: The Impact of Schemes revealed by the Panama Papers on the Economy and Finances of a Sample of Member States)

Tuto situaci by mělo napravit přijetí čtvrté směrnice proti praní špinavých peněz a financování terorismu, která zavedla povinnost členských států zřídit rejstřík konečných vlastníků. Otázka přístupu do tohoto rejstříku však byla ponechána na členských státech. V kontextu potřeby jasně vyčíslit dopady zapojování fyzických osob do nejrůznějších schémat, jejichž cílem je skrýt majetek či zabránit zdanění příjmů, je reakce České republiky, která zvolila striktně omezený přístup do rejstříku, zcela nepochopitelná. Více k tomuto tématu naleznete v článku paní JUDr. Sylvie Kloboučkové zde.