Otevřený dopis premiérovi k DPH a zdanění zisků firem

Evropská komise v minulém roce připravila návrh komplexní reformy DPH, jehož cílem je eliminace takzvané mezery DPH a usnadnění výběru této daně pro plátce. Návrh se, ale dostává do faktické kolize s plánem vlády na provedení rozsáhlého pilotního projektu na reverse charge.


Vážený pane premiére, 
 
obracím se na Vás ve věci pozice Vaší vlády k Evropskou komisí navrhovaným iniciativám v oblasti Daně z přidané hodnoty (DPH) a zdanění zisků firem.  Evropská komise v minulém roce připravila návrh komplexní reformy DPH, jehož cílem je omezení takzvaného "tax gap" (který reprezentuje nevybranou daň) a usnadnění výběru této daně pro plátce. Komisní akční plán byl mimo jiné předmětem zprávy Evropského parlamentu, kterou plénum před koncem roku odsouhlasilo.

Tato reforma je velmi dobře připravena a měla by přispět k zásadnímu zlepšení výběru této, pro rozpočty klíčové, daně v Unii. Nejen já tedy vyzývám Komisi a Radu, aby na ní našla co nejrychleji shodu a uvedla ji v život.

Návrh se bohužel dostává do faktické kolize s plánem Vaší vlády na provedení rozsáhlého pilotního projektu na reverse charge. Příslib povolení tohoto pilotu získal ministr financí Vaší vlády tím, že hrozil zablokováním direktivy ATAD, která v Evropě podstatně omezí možnost některých daňových úniků či obcházení daně (v rámci implementace projektu BEPS, který z pověření G20 realizovala OECD).

Možnost zavedení reverse charge představuje cestu zcela odlišnou od toho, co předpokládá plán Evropské komise. Zatímco ten chce problém podvodů řešit zrušením výjimky na uplatnění daně přes hranice, systém reverse charge chce de facto nahradit daň z přidané hodnoty daní z prodeje. Tento systém pochopitelně není náchylný k podvodům na vratkách daně (ty v něm neprobíhají), ale přinese zásadní riziko z hlediska výběru daně. A to zejména v případě, kdy je výše daně velká (neboť zboží se pohybuje v ekonomice bez danění).

Z konverzací se zástupci Ministerstva financí ČR přitom vyplývá, že tento projekt, neslučitelný s novým režimem, který Komise navrhuje, ministerstvo plánuje na mnoho let (nejméně 5). Lze se tedy legitimně domnívat, že během této doby bude chtít blokovat reformu navrhovanou Komisí.

Mimo to, vážený pane premiére, mám oprávněné obavy z toho, zda ministerstvo opravdu zvážilo všechny relevantní okolnosti hovořící pro či proti projektu. Při veřejném slyšení v Evropském parlamentu navíc nebyl ředitel české daňové správy schopen argumenty projekt obhájit. A na jeho značná úskalí poukazovali další řečníci. Stejně tak vyznívá rozsáhlá studie Účetního dvora EU a obdobně vystoupil v Evropském parlamentu místopředseda Komise Jyrki Katainen.

Ze studie o výpadcích ve výběru DPH (VAT gap) navíc vyplývá, že země, které začaly důsledně pracovat s dostupnými daty o DPH, výběr daně podstatně zlepšily. Není tedy jasné, proč naše daňová správa, která má dostupný bezprecedentní rozsah dat (zejména díky pro poplatníky náročnému kontrolnímu hlášení), není schopna ho využít pro podstatné snížení ztrát a podvodů. A proč místo lepší práce s daty volí zavádění nových povinností či zásadní změny ve způsobu výběru daní, které zatěžují firmy a zvyšují jejich náklady.  

Studie, která je dostupná na webových stránkách Komise, zároveň ukazuje, že naše země nepatří mezi ty, které mají s výběrem DPH největší potíže. A navíc dokládá, že již před nástupem Vaší vlády došlo k podstatnému snížení VAT gap v naší ekonomice. Není proto divu, že podle na první pohled logicky nastavených kritérií, kterými zřejmě Komise podmíní širší zavedení reverse charge pro země Unie, může dojít k tomu, že by pro naši zemi nebyl tento postup povolen. Nebude se totiž jevit ekonomicky racionální.

Obdobná situace je také u postoje Ministerstva financí ČR (dle dostupných informací) k reformě danění velkých nadnárodních firem (návrh společného daňového základu CCTB a konsolidace daně CCCTB). Je zřejmé, že tyto reformy, které vyžadují jednomyslné schválení ECOFINem, nejsou řadou zemí vítány. Jde o země, kterým se pomocí nastavení daňového systému daří získávat daňové příjmy, které z povahy ekonomické aktivity náleží zemím jiným. Naše země však do této kategorie nespadá. Dokonce i první odhady, které dle mého názoru dostatečně nereflektují možnost podstatného nárůstu vykázaného zdanitelného zisku po zavedení CCTB či CCCTB, ukazují, že toto opatření by bylo pro naši ekonomiku přínosem. Mimo to sníží firmám náklady na plnění daňové povinnosti a zvýší férovost výběru daně, což je přínosem pro konkurenci na trhu.  

Prosazení toho návrhu nebude z výše popsaných důvodů snadné, ale jak jeho forma (byla nalezena dobře podložená a opravdu kompromisní forma návrhu CCTB), tak podstatný tlak, pod kterým jsou přirození odpůrci tohoto návrhu díky nedávným daňovým skandálům, šanci zvyšuje. Považoval bych proto za obrovskou chybu, kdyby se Vaše vláda postavila na stranu odpůrců těchto reforem (což již ministr financí u projednávání prvního reformního balíčku ATAD de facto naznačil) na místo toho, aby se je pokusila spolu s drtivou většinou zemí Unie prosadit.   Dovoluji si Vás proto požádat o opětovné posouzení pozice Vaší vlády ve vztahu ke zmíněným reformám. Ty ve svém důsledku neukončují daňovou suverenitu členských zemí Unie, ale mají značné jak ekonomické, tak společenské přínosy.  

Myslím si, že argumenty, které stojí za dosavadní pozicí Ministerstva financí ČR v obou těchto bodech, by mělo být ministerstvo schopno dostatečně obhájit na odborné a veřejné oponentuře. Osobně totiž zcela postrádám fakta či analýzy, kterými by dosavadní pozice odpovědného ministerstva, či dokonce vlády, byla podložena.  
 
V případě potřeby jsem připraven s Vámi na tomto problému spolupracovat. 
 
 
S pozdravem 
 
 Luděk Niedermayer, Poslanec Evropského parlamentu   

 

Pozn.: Odpověď Ministra financí naleznete v této sekci v části Ke stažení.