Využívání daňových podvodů k financování terorismu

Teroristické skupiny jsou částečně financovány z podvodů na DPH. K zastavení těchto zdrojů je nutný společný postup členských zemí a oprava stávající daňové legislativy.


V Evropské unii platí 28 odlišných daňových systémů. Dodání zboží mezi státy je osvobozené od DPH, což vytváří prostor pro podvody chybějícího obchodníka (dále PCHO). Podvodníci si v takových případech účtují DPH při prodeji zboží v zahraničí s tím, že předstírají, že daň odvedli v zemi, kde zboží nakoupili. Namísto platby DPH však nechají společnost (zpravidla jednorázovou schránkovou firmu), jejímž jménem zboží nakoupili, zmizet. To jim umožňuje vydělávat nejen na marži, ale také na nezaplacené dani.

Schéma karuselových podvodů

Poněkud známější karuselové podvody jsou podskupinou PCHO, kdy firma pomocí fiktivních společností „obchoduje“ sama se sebou, aby se platbě DPH vyhla úplně. (zdroj: Finanční správa)

Jen kvůli PCHO přijdou členské země o 50 miliard eur ročně. Úniky na DPH je obecně připraví dokonce o 150 miliard eur ročně. Tyto peníze často mizí v šedé ekonomice, kde slouží jako zdroj pro financování další kriminální činnosti, včetně terorismu.

Marocká stopa

Na potenciální provázanost podvodů na DPH s terorismem upozornili před dvěma lety dánští investigativní novináři. Všechno začalo, když v květnu 2014 v Melille, španělské enklávě v Maroku, zatkli 6 mužů, kteří pomáhali rekrutovat džihádisty pro boj v oblasti Sahelu. Ukázalo se, že dva z nich řídili několik firem v Dánsku. V souvislosti s nimi pak zatkli další skupinu islamistů. Celkově byli tito muži řediteli 24 společností zapletených do daňových podvodů ve výši asi 10 milionů eur.

Skrze schránkové firmy nakupovali nealkoholické nápoje, sýry, kuřecí maso, sladkosti, mobilní telefony a elektroniku ze zemí EU, a pak je přeprodávali v Dánsku a skandinávských zemích. Profitovali tak z neodvedené DPH.

Jeden muž z této struktury byl později zastřelen francouzskými jednotkami v Mali, kde vedl džihádistickou bojovnou skupinu. Dalšího zabil dron v Sýrii, kde jel v autě na sedadle vedle spoluorganizátora útoků v Paříži.

Případ začal vzbuzovat otázky, jak k napojení islamistů na daňové podvody došlo a jak závažný tento fenomén je: jaká část neodvedené DPH mizí v kapsách teroristů a jestli jsou takto získané prostředky pro jejich činnost zásadní.

„Uberizace“ terorismu

V pozadí problému leží nedávná proměna mezinárodního terorismu: „uberizace“.

Teroristické organizace dříve fungovaly výhradně jako paramilitantní skupiny s komplexní organizační strukturou, jasně danou vnitřní hierarchií a centrálním financováním (například raná Al-Kájda). Své členy si pečlivě vybíraly a poskytovaly jim nákladný výcvik. Jejich hlavní činnost se soustředila okolo velkých a organizačně náročných akcí jako byly útoky 11. září.

To se však změnilo s digitalizací a globálním bojem proti terorismu, jenž přinesl přísné bezpečnostní kontroly a koordinované zásahy proti džihádistům, kteří se stali díky své snadné identifikovatelnosti snadnými terči. Operace dřívějšího formátu se staly obtížně proveditelnými.

ISIS si však povšiml obrovského nevytěženého potenciálu v podobě mladých muslimů nespokojených se svým životem a stavem západní společnosti. Stejně jako v případě Uberu stačilo vytvořit platformu, která jim umožní stát se součástí „výrobního procesu“: zapojit se do sítě, získat potřebné zkušenosti a partnery pro provedení budoucího útoku.

Nový operační model organizacím umožňuje v činnosti pokračovat i přes intenzivní protiteroristické akce a provádět útoky s vysokou frekvencí na nepředvídatelných místech, což jim zajišťuje publicitu a s ní neustálý příliv nových členů.

Přísné kontroly znemožnily větší finanční transakce z centrály ke členům a změnily tak charakter útoků: nově se teroristé soustředí na nízkonákladové akce, které si navíc musejí hradit z vlastních zdrojů.

Zde se PCHO nabízejí jako ideální zdroj příjmů. Zaprvé nevyžadují velké vstupní náklady a jsou relativně snadno proveditelné. Zadruhé jsou stěží odhalitelné. Teroristé se v podvodech angažují jako ředitelé malých a středních podniků, jejichž roční příjem se pohybuje maximálně v řádu několika milionů eur. To je zneviditelňuje vyšetřovacím orgánům, které se zpravidla soustředí na činnost většího rozsahu. Práci jim ulehčuje také to, že spolu vyšetřovací orgány členských zemí často nesdílejí informace a nejsou oprávněny provádět zásahy mimo své území.

Podle některých vyšetřování se islamisté na PCHO specializují dlouhodobě. Za dánskou podvodnou strukturou může stát celoevropská síť, která rekrutuje mladé muslimy a následně je cvičí v podvodných praktikách. Organizace mají vlastní výzkumné jednotky, které analyzují trhy a daňovou legislativu a vytipovávají země pro svou činnost.

Teroristické finance

Podle Schwarzthal Kapital mohou PCHO terorismus sponzorovat až 412 miliony eur ročně (0,5 % z celkového objemu). Že se nejedná o velkou částku, potvrzuje také vyšetřování Europolu. Ten ve strukturách zaměřených na PCHO identifikoval čtyři organizační úrovně: 1. vedení disponující kapitálem a expertizou 2. manažeři činnosti, 3. ředitelé schránkových firem, 4. výpomoc. Doposud odhalení teroristé pracovali pouze na úrovních 3 a 4, což znamená, že k nim mohlo plynout maximálně 2-10 % zisku. Z výdělků hradili běžnou činnost jako nákup vybavení a cesty na místo bojů.

Získaná částka zároveň nepředstavuje významnou položku ve zdroji financí teroristických organizací.

ISIS v roce 2017 hospodařil s asi 170 miliony eur (desetinou rozpočtu z roku 2014) a Al-Kájda s 260 miliony.

Podle Europolu je teroristická činnost financována (řazeno dle důležitosti) z obchodování s drogami, únosů, výpalného a pašeráctví. Až poté přicházejí na řadu podvody zahrnující PCHO, podvodné půjčky nebo pojišťovací podvody. Žebříček uzavírají loupeže a malé zločiny.

Hlavními výdaji jsou obecně mzdy, logistika, nákup vybavení a techniky a úplatky. Skupiny jsou na zdrojích financí existenčně závislé, což dobře vykresluje například analýza činnosti Al-Kájdy v Iráku, podle které by organizace v zemi bez přístupu k finančním tokům nevydržela déle než 6 týdnů.

Napojení islámského terorismu na PCHO proto nelze marginalizovat.

Zaprvé se ukazuje, že jsou teroristé schopni zorganizovat ničivé útoky za minimální náklady. Podle norského výzkumu náklady na tři čtvrtiny útoků na evropské půdě nepřesáhly částku 10 tisíc eur, což reflektují také ceny zbraní na černém trhu: automatickou pistoli lze pořídit i za 150 eur, granát dokonce jen za 40 eur. Takže: pokud nejsou zdroje z PCHO stoprocentně nahraditelné, měla by každá zastavená transakce zvýšit evropskou bezpečnost. Druhý důvod je čistě matematický: i zlomek z celkového objemu je řádově velké číslo a jeho ztráta tak může teroristům utržit těžkou ránu.

Reforma systému DPH a zřízení EPPO

Hlavní příčinou vysokého objemu PCHO je kombinace špatné koordinace vyšetřovacích orgánů členských zemí a nepostačující daňové legislativy.

Situaci mělo zlepšit zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) s plánovaným začátkem činnosti v roce 2020. Tento úřad se bude zaměřovat na přeshraniční zločinnou činnost. Bude oprávněn zasahovat v rámci všech 20 států, které s jejím ustavením souhlasily, kde bude zároveň působit a sbírat informace. Státy si však vymohly, že bude její činnost omezena na případy, kde bylo zpronevěřeno více jak 10 milionů eur, což umožní menším podvodníkům dále fungovat. Není tedy jasné, do jaké míry se bude jednat o úspěšný projekt.

Evropská komise v říjnu loňského roku představila reformu současného systému DPH, který byl naposledy aktualizován v roce 1993 (více v článku Jednodušší a flexibilnější DPH - EU na cestě k trvalému režimu). Ve zkratce by měl zajistit sjednocení výběru DPH napříč evropskými zeměmi a vyjmout přeshraniční prodej zboží z osvobození od daně. Nově bude DPH odváděno jen v zemi konečného spotřebitele.

Odstranil by tak největší mezeru v současné legislativě a podle odhadů snížil současné úniky (ve výši 150 miliard eur) asi na pětinu. Reforma daňové legislativy však vyžaduje souhlas všech členských zemí v Radě, a ne všechny státy jsou jí nakloněné. Zůstává tedy otázkou, zda vůbec, případně v jaké podobě, bude nakonec schválena.

Kauza PCHO výborně demonstruje, že za každým teroristickým útokem stojí finanční tok nutný k provedení celé operace. Součástí efektivní strategie pro boj s globálním terorismem tak musí být také omezení těchto přísunů financí, včetně podvodů na DPH.