Evropa chystá společné daně. Mají skoncovat s výhodami pro korporace i s daňovými ráji

Evropská komise chce donutit nadnárodní firmy platit v Evropě daně "v řádné výši". Dnes navrhne společný základ daně pro všechny státy EU. Skončit by měly i daňové výhody, které nabízí například Irsko, Lucembursko nebo Nizozemsko.


Evropská komise hodlá prosadit historickou změnu v daňových pravidlech. Cílem je, aby společnosti platily daně ve všech státech, kde vytvářejí svůj zisk, a aby se nemohly placení daní vyhýbat. 

Pokud vše půjde podle jejího plánu, skončí například irský daňový ráj pro Apple – firma díky takzvané sladké dohodě s vládou odvádí jen dvě procenta ze svého evropského zisku. „Přístup, který ke zdanění právnických osob zaujímáme dnes, už neodpovídá realitě,“ uvedl eurokomisař pro hospodářské záležitosti a daně Pierre Moscovici. 

Plán Evropské komise má dva kroky. Tím prvním, který představí už dnes, bude vytvoření společného daňového základu ve všech státech EU. Sjednotí se tedy to, co bude možné z daní odečíst a co už ne. 

Druhým krokem má být „společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob“. To by znamenalo, že každá firma nejdříve sečte příjmy ze všech států, ve kterých podniká, a na ně aplikuje jednotný základ daně. Zisky pak podle klíče, který bude brát v potaz množství zaměstnanců nebo kapitálu, rozdělí mezi jednotlivé země, které tuto část zdaní podle sazby daně, kterou si samy určily. 

Podobný nápad už ale jednou – před čtyřmi lety – nevyšel. „Zkrachovalo to na tom, že se státy nebyly schopné dohodnout na správném klíči, podle kterého by se měly zisky do zemí rozdělovat. Pořád to vycházelo, že bohatší země by na tom byly lépe,“ uvedl diplomatický zdroj blízký tehdejším jednáním. I proto chce komise ke „konsolidovanému“ zdanění dojít postupně. 

„Pokud vlastníte například firmu na výrobu plastových forem a odbytiště máte v šesti evropských státech, kde máte dceřiné firmy, tak se musíte řídit daňovými předpisy všech zemí, což je velmi drahé,“vysvětluje přínosy této reformy analytik z poradenské společnosti Akont Karel Pluhař. 

Zároveň to povede k tomu, že už nebude výhodné stěhovat sídla firmy do zemí, které měly dosud základ daně malý. Jako například Nizozemsko, čehož využívají i některé české firmy. A už vůbec nebude možné uzavírat speciální dohody, které by základ daně dále snížily. 

Kritici ale poukazují na to, že se jedná o významnou část suverenity států a že není příliš pravděpodobné, že se jí budou chtít země vzdát. Podle europoslance a bývalého viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera (TOP 09) je teď ale právě kvůli skandálům s daněmi velkých korporací „šance větší než kdykoliv předtím“. „Lucembursko a Nizozemsko si nemohou dovolit proti těmto návrhům hlasitě vystupovat. Otázkou ale je, jestli se neobjeví nějaký malý stát, který kvůli jiným zájmům celou věc pohřbí,“ říká Niedermayer. Právě Lucembursko a Nizozemsko mají přitom v příštích dvou pololetích unii předsedat, a proto se od nich paradoxně očekává spíše podpora návrhu. 

„Velkou neznámou zatím zůstává, jak by se společný celoevropský základ daně promítl na rozpočtech jednotlivých států,“ upozorňuje Pluhař na další možnou překážku schválení. I proto zatím nelze předvídat dopad na český rozpočet, protože není známé, jestli společný daňový základ bude vyšší, nebo nižší, než je v tuto chvíli ten český. 

Podle jiného diplomatického zdroje nemá ale Česko s jednotným základem daně problém a je ochotno jej podpořit. Jiné je to však s onou druhou „konsolidovanou“ částí, především kvůli způsobu rozdělování zisků mezi státy. 

Původní článek: http://archiv.ihned.cz/c1-64180210-evropa-chysta-spolecne-dane-maji-skoncovat-s-vyhodami-pro-korporace-i-s-danovymi-raji