Bez revoluce, ale správným směrem: Směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem

V červenci 2016 schválila Rada ministrů Směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Podívejte se, jak se liší původní návrh Evropské komise od doporučení Evropského parlamentu a finální Směrnice Rady.


V červenci 2016 schválila Rada ministrů Směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem, která uvádí v EU v život doporučení plynoucí z globální iniciativy Anti BEPS (base erosion and profit shifting) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Toto rozhodnutí leží v exkluzivní kompetenci členských států. K rozhodnutí na evropské úrovni se tak vyžaduje jednohlasný souhlas zástupců zemí v Radě ministrů, která by měla vzít v potaz doporučení Evropského parlamentu.

Do jaké míry se toto (ne) stalo, vidíte v tabulce rozdílů mezi pozicí Evropského parlamentu a konečnou Směrnicí Rady.

OPATŘENÍ

EVROPSKÁ KOMISE

RADA MINISTRŮ

EVROPSKÝ PARLAMENT

Omezení odpočítatelnosti úroků

Odpočítatelnost úroků do výše 30% EBITDA nebo do výše 1 milion EUR.

Možnost převedení nadměrných výpůjčních nákladů do budoucna bez limitu (každý rok ve výši 30% EBITDA)

Výjimka pro finanční instituce

Odpočítatelnost úroků do výše 30% EBITDA

Možnost převedení nadměrných výpůjčních nákladů do budoucna bez limitu a převedení až 3 roky zpětně NEBO neomezené převedení do budoucna a převedení až 5 let zpětně nevyužité úrokové kapacity

Možnost jednorázového odpočtu do výše 3 milionů EUR NEBO plná odpočítatelnost úrokových nákladů pro samostatné entity (které nejsou součástí skupiny)

Možnost vyloučení z působnosti náklady na půjčky uzavřené před 17. 6. 2016

Odpočítatelnost úroků do výše 20% EBITDA

Možnost převedení nadměrných výpůjčních nákladů do budoucna s limitem 5 let.

Možnost jednorázového odpočtu výpůjčních nákladů do výše 3 milionů EUR

Zdanění při odchodu

 

Výjimka pro navracející se aktiva bez udání doby na jakou může aktivum opustit členský stát

Upřesňuje limit výjimky pro navracející se aktiva (maximum 12 měsíců)

Výjimka v případě transferu hmotných aktiv

Případy, kdy se osvobození neuplatní (switch-over clause)

Pravidlo pro dodanění zisku z třetích zemí se uplatní v případě, že byl zisk v zahraničí zdaněn sazbou nižší než 40% zákonné sazby daně, která by byla vyměřena v členském státě daňového poplatníka.

Zrušeno

Pravidlo pro dodanění zisku z třetích zemí se uplatní v případě, že byl zisk v zahraničí zdaněn sazbou nižší než 15% statutární sazby v členském státě daňového poplatníka.

Obecné pravidlo proti zneužívání

Obecné pravidlo pokrývající všechny případy zneužívání, které nejsou pokryty konkrétními pravidly v této směrnici či jiné legislativě

Drží se návrhu Komise

Navrhuje založení kontrolní a monitorovacího oddělení BEPS v rámci Komise

Ovládané zahraniční společnosti (CFCs)

Pravidlo pro dodanění zisku z třetích zemí se uplatní v případě, že byl zisk v zahraničí zdaněn sazbou nižší než 40% efektivní sazby daně, která by byla vyměřena v členském státě daňového poplatníka.

Výjimka pro finanční instituce

Vyhýbá se kvantifikaci spuštění aplikace pravidla pro dodanění zisků ze zahraničí.

Vyjímá z působnosti ekonomicky aktivní stále provozovny, které jsou CFC a stále provozovny, které jsou CFC, které nejsou daňovým poplatníkem v jurisdikci, kde jsou CFC.

Možnost zavést speciální režim pro finanční instituce

Možnost vyjmout z působnosti společnosti či stálé provozovny se ziskem a neobchodovatelným příjmem pod 750 000 EUR.

Pravidlo pro dodanění zisku z třetích zemí se uplatní v případě, že byl zisk v zahraničí zdaněn sazbou nižší než 15% efektivní sazby v členském státě daňového poplatníka.

Zvláštní podmínky pro aplikaci pravidla v případě, že více než 25% příjmu připadající dané entitě spadá do určitých kategorií.

Hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy

Navrhuje řešení pro hybridní uspořádání mezi členskými státy

Neřeší hybridní uspořádání mezi členským státem a třetí zemí

Drží se návrhu Komise

Navrhuje řešení pro hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy členského státu a třetí země

Nová pravidla/ definice/ iniciativy oproti návrhu Komise

-

-

Zavádí definici stále provozovny (dle OECD) a navrhuje pravidla pro danění příjmů stálé provozovny

Definuje nespolupracující jurisdikce či jurisdikce s nízkým zdaněním

Navrhuje zavedení evropského identifikačního daňového čísla

Rada Ministrů se více než Parlament držela původního návrhu Komise a v několika případech zmírnila navržená ustanovení. Hlavní rozdíl mezi závěrečnou směrnicí Rady a návrhem Komise i pozicí Evropského parlamentu je zrušení pravidel pro případy, kdy se neuplatní osvobození od daně (tzv. switch-over clause) a přesunutí některých pravidel mezi opatření pro ovládané zahraniční společnosti (CFC rule). Rada Ministrů se také zasadila o zrušení politicky citlivého kvantitativního testu pro aplikaci pravidel (dodatečného zdanění) pro ovládané společnosti a nastavila zvláštní pravidla pro finanční instituce (u kterých úrok hraje jinou roli než u firem).

Evropský parlament navrhl efektivní řešení pro hybridní uspořádání využívající nesouladu mezi daňovými systémy členského státu a třetí země, což Rada nepřijala, ovšem Komise toto řešení zveřejnila v říjnovém návrhu Směrnice o společném základu daně z přijmu právnických osob (CCTB). Evropský parlament se také navrhoval několik výjimek pro společnosti, které prokážou, že jsou v daném státě „skutečně“ ekonomicky aktivní a navrhl nástroje, které by pomohly řešit problematiku stálých provozoven a příjmů jim přiznaným.

Na jednu stranu by pochopitelně mohl být první cílený balík evropské legislativy „silnější“, ale jeho hlavní body i tak představují výrazný pokrok, o to cennější, že vyžadoval, aby se na něm členské země shodly. Není to však konec snahy zajistit „férový a efektivní výběr daní,“ ale naopak teprve jeden z mnoha prvních kroků. Je to důležité - jen opravdu důsledný výběr daní je cesta k tomu, aby jejich sazby nebyly tak vysoké, aby zásadně demotivovaly ekonomickou aktivitu v naší části světa.