Boj s americkými tech giganty nebo s obcházením daňové povinnosti?

Deník Politico okomentoval uniklý dokument Evropské komise k připravovanému balíčku zdanění digitální ekonomiky, který má být spolu s legislativním návrhem oficiálně zveřejněn koncem března. Jedná se o protekcionismus nebo o neutuchající boj proti obcházení daňové povinnosti, ve které některé z těchto firem výrazně vynikají?


Dokument je v této fázi spíše úvahou o možnostech řešení. To dlouhodobé zdá se však býti v blízké době politicky těžko dosažitelné. Komise proto navrhuje tzv. dočasné řešení, které by uvalilo daň z hrubých příjmů (tedy bez možnosti odečtení nákladu) ve výši 1-5 procenta na firmy s globálními příjmy nad 750 milionů EUR a celkovým příjmem z poskytování zdanitelných digitálních služeb v EU mezi 10 a 20 milionů EUR (hranice zatím není přesně definována). Daň by byla uvalena na základě toho, kde se nachází uživatelé digitálních služeb těchto společností a kolik příjmů z reklamy do firmy přivádí.

Média (Politico, Reuters) upozorňují na ostražitosti amerických digitálních firem i autorit, které v těchto opatření vidí krok směrem k protekcionismu a proti americkým tech společnostem. Návrh navíc přichází v době, kdy prezident Trump oznámil nový daňový režim pro americké společnosti, který umožňuje výhodnou repatriaci zahraničních zisků. Jedná se snad o odvetný krok Evropské komise?

Zdanění digitální ekonomiky je v hledáčku evropských legislátorů i autorit na globální úrovni (např. OECD). Problém je systémový, stávající legislativa je zastaralá a definice podniku, respektive definice stálé provozovny nezohledňuje existenci globálních firem, které nabízejí své digitální služby po celém světě, avšak nemají v těchto místech stálé provozovny. Vzniká tak hodnota, proti které neexistuje možnost zdanění. Tyto firmy se pak k dani registrují například v USA, avšak zahraniční zisky drží v zahraničí, kde je nedaní (tedy až do americké daňové reformy), nebo je jejich daňová jurisdikce zároveň daňovým rájem, kde mnohamiliardové zisky zdaní minimální až nulovou sazbou. Na tyto praktiky poukázal v minulých letech nejeden daňový skandál (vizte například článek o nedovolené státní pomoci firmě Apple).

Nalézt řešení nebude jednoduché. Stojí proti sobě nejen firmy vs. státy, ale i státy proti sobě navzájem. Evropský parlament se tento problém snaží řešit v rámci svého postoje k návrhu směrnice o společném konsolidovaném základu daně, kde zavádí definici digitální stálé provozovny. K výslednému řešení však vede dlouhá cesta.

S principem spravedlivého a transparentního zdanění zisků tam, kde vznikají, v kanceláři Luďka Niedermayera souhlasíme. Nemyslíme si, že by Evropa Americe její technologicky vyspělé firmy záviděla a chtěla se mstít. Věříme však, že by na evropském trhu měli mít všichni stejné podmínky a to i v placení daní. Jinak břemeno ponesou zejména malí daňoví poplatníci platící daně tak, jak jim zadává zákon, zatímco nadnárodní firmy budou nadále uplatňovat nástroje agresivního plánování a daně v EU obcházet.