Evropský parlament se ohlédl za dvouletým úsilím v oblasti daňové transparentnosti

V úterý 14. března prodiskutoval Evropský parlament s Komisí a maltským předsednictvím Rady EU pokrok v oblasti zvyšování daňové transparence a zajištění férového placení korporátních daní z příjmu. Přečtěte si, kam jsme doposud došli, co nám ještě zbývá, a podívejte se, jak dosavadní pokrok hodnotí ve svém vystoupení na plénu europoslanec Luděk Niedermayer.


Daňová politika je výlučnou kompetencí členských států. Na evropské úrovni to znamená, že Komisí navržená legislativa musí přijata Radou jednomyslně a Evropský parlament má v takových případech pouze konzultativní pravomoc. A protože jsou daně záležitostí také nesmírně citlivou, jakékoliv shodě 28 členských států na ambiciózních elementech daňové agendy předchází trnitá cesta.

I z toho důvodu můžeme považovat pokrok, který zažila oblast zdanění zisků firem, za bezprecedentní. Vedl k tomu ambiciózní plán Komise, politický tlak Evropského parlamentu, neziskových organizací i občanů a bohužel také skandály typu LuxLeaks, Panama Papers nebo případy nelegální státní pomoci (m.j. Apple, Starbucks, Fiat).

O jakém pokroku tedy mluvíme a co ještě zbývá?

Jedním z největších úspěchů je směrnice pro boj proti obcházení daňové povinnosti (ATAD I) a na ni navazující ATAD II, který řeší problém hybridních nesouladů se třetími zeměmi. Daňové a finanční autority mají nyní přístup k cenným informacím skrze automatickou výměnu informací o udělených předběžných dohodách o daních (tzv. tax rulings), o bankovních účtech a sdílení daňových zpráv velkých firem podle zemí, kde vytváří zisky.

Co se týče iniciativ, které jsou na stole Evropského parlamentu a hlavně Rady, jedná se zejména o směrnici proti praní špinavých peněz, která vrhne světlo na skutečné vlastníky firem, trustů a jiných právních struktur, které mohou sloužit k vyhýbání se daňovým povinnostem i praní špinavých peněz. Obě instituce již mají svou pozici (o té parlamentní si můžete přečíst v tomto článku) a jednají o společném textu.

Rada také schválila kritéria pro zařazení jurisdikcí, které nekooperují v oblasti daní, na černou listinu. Ta bude zveřejněna spolu se sankcemi pro tyto jurisdikce do konce tohoto roku.

Avšak jak vyjádřil Luděk Niedermayer v plenární debatě, je třeba neusnout na vavřínech a pokračovat v tomto úsilí. A někde třeba i přidat.

Jednou z výzev zůstává revize fungování Skupiny pro kodex chování (Code of Conduct Group for Business taxation), která byla založena v roce 1998 jako přípravný orgán Rady. Skupina má za úkol zejména posuzovat daňová opatření, která spadají do oblasti působnosti kodexu chování z roku 1997 v oblasti zdanění podniků. Členské státy se v rámci kodexu zavázaly zrušit stávající dańová opatření, která představují škodlivou soutěž a nepřistupovat v budoucnu k zavádění nových opatření. Kromě pravidel proti zneužívání daňových systémů se skupina zabývá zejména transparentností v oblasti převodních cen (transfer pricing) a tzv. patent boxes.

Skupina pro kodex chování však neplnila svou roli dostatečně. Navíc jsou její zasedání značně netransparentní jak pro ostatní instituce EU a jejich činitele, tak pro veřejnost. Rada EU měla povinnost do konce roku 2016 předložit nová kritéria pro posuzování škodlivých daňových opatření a reformovat způsob řízení a transparentnost Skupiny. Ačkoliv Rada učinila jisté kroky, nedošlo zatím k výraznému zlepšení.

Podívejte se, co si o pokroku v pravidlech pro férovější zdanění firem myslí Luděk Niedermayer. Záznam jeho vystoupení v plénu Evropského parlamentu můžete zhlédnout zde.