Stručně a jasně: Společný (konsolidovaný) základ daně z příjmu právnických osob

V rámci boje za vyšší daňovou transparentnost a férové placení daní představila Evropská komise Evropskému parlamentu nový návrh o zavedení společného základu daně z příjmu právnických osob a jeho konsolidaci.


Dne 25. října Evropská komise zveřejnila dlouho očekávaný balíček legislativních návrhů směrnice Rady o společném základu daně (CCTB) a společném konsolidovaném základu daně (CCCTB) z příjmu právnických osob. Oba legislativní návrhy navazují na návrh směrnice CCCTB z roku 2011, na kterém se členské země nebyly sto shodnou, proto nikdy nebyl dokončen.

Mezi tím se změnil jak pohled zemí (nejen v EU, ale i globálně) a silnější je požadavek společnosti na zlepšení daňového systému, posílení jeho férovosti i vyšší transparentnost.  Díky tomu by měl mít přepracovaný návrh Komise na CC(C)TB mnohem větší šanci na úspěch. Tu zvyšuje jak rozdělení návrhu na dva (společný základ daně a až v druhé fázi konsolidace) tak nastavení povinnosti režim použít jen pro velké firmy, u kterých je riziko obcházení či krácení daní nejvíce významné.

Balíček obsahuje tři základní elementy, kterými jsou (1) jednotný soubor pravidel pro výpočet základu daně z příjmu právnických osob, (2) jednotné místo pro podání daňového přiznání (tzv. one-stop-shop) a (3) rozdělení zdanitelných příjmů mezi členské státy, které je pak zdaní svou národní sazbou daně. 

Další důležité elementy obou návrhů zahrnují:

  • CC(C)TB je povinný pro společnosti, které jsou součástí skupiny s globálním ziskem nad 750 milionů EUR
  • Definice stálé provozovny, která je blízká doporučené definici OECD a doporučení Evropského parlamentu ke směrnici o obcházení daňové povinnosti (ATAD) z června 2016
  • Pobídky pro společnosti, které přispívají k hospodářskému růstu. Jedná se o tzv. super-slevu na výzkum a vývoj (se zvláštními pobídkami pro inovativní startupy a SMEs) a dále podpora využívání mimo-bankovních zdrojů financování (equity lending)
  • Nový efektivnější a rychlejší systém řešení sporů o dvojím zdanění

Směrnice CCTB také obsahuje elementy nazývané ATAD II, vycházející s iniciativy OECD BEPS a evropské směrnice ATAD (kterou již země schválily). Jedná se zejména o všeobecné pravidlo proti zneužívání (GAAR), které řeší všechny situace zneužití daňového systému pro účely obcházení daně, které nejsou pokryty konkrétními pravidly. Dále také pravidla pro řešení tzv. hybridních nesouladů se třetími zeměmi, kdy společnosti využívají nesouladů mezi daňovými systémy členské země EU a třetí země, aby se vyhnuly zdanění. Nesoulady mezi členskými zeměmi EU řeší směrnice ATAD, návrh řešení nesouladů s třetími zeměmi podal již Evropský parlament ve svém vyjádření k této směrnici. 

Návrh byl představen Komisí na jednání Evropského parlamentu 25. 10. 2016. Jako všechny plenární debaty, i tuto neleznete na parlementním webu. Zde hlavní body:

Návrh CC(C)TB představil komisař zodpovědný za tuto problematiku, Pierre Moscovici. Moscovici zdůraznil, že ačkoliv se dá očekávat, že Rada ministrů se pokusí návrh konsolidace odložit, oba návrhy jdou ruku v ruce a mají být projednány společně. Balíček je ambiciózní, avšak vyvážený a reflektuje potřeby moderního jednotného trhu. Komise tedy nemá v plánu jej v budoucnu stáhnout. 

První reakce v Evropském parlamentu naznačuje podporu balíčku návrhů napříč politickým spektrem. Pravice vyjádřila jednohlasou podporu novinkám v podobě daňových úlev pro výzkum a vývoj, inovace a mimo-bankovní financování. Ze strany levice můžeme očekávat snahu o snížení hranice pro povinnou aplikaci CCTB. Extrémní levice se vyslovila proti podpoře výzkumu a vývoje s odvoláním na ochranu tzv. patent boxů, které poskytují prostor pro vyhýbání se daňovým povinnostem. 

Europoslanci z Irska a Kypru (které vynikají velmi nízkým zdanění příjmů právnických osob) vyjádřili obavu o dopad CC(C)TB na menší trhy. Podle dopadové studie Evropské komise by však CC(C)TB měl negativní dopad pouze na Lucembursko v podobě ztráty 1% DPH. Lucembursko se také řadí k zemím s nižší mírou zdanění a udělování velkých daňových výhod pro jednotlivé firmy (tzv. sweetheart deals), jejichž pokračování v dnešní politické situaci není zrovna pravděpodobné a potřebu změn tamní politici veřejně deklarují. 

Odkazy na oba návrhy a podklady Evropské komise můžete nalézt zde: