Komise navrhuje plošné zveřejnění rejstříků skutečných vlastníků

Na evropské úrovni dnes probíhá diskuse, zda mají být rejstříky skutečných vlastníků právnických osob a svěřeneckých fondů, zřízené na základě evropské směrnice o praní špinavých peněz, veřejně přístupné. Návrh novelizované směrnice představené Evropskou komisí v červenci letošního roku tuto povinnost již ukládá. Konečným cílem je zavést jednotný evropský rejstřík.


V pořadí čtvrtá směrnice o praní špinavých peněz (tzv. 4 AMLD), která vstoupila v platnost v květnu 2015, nařídila členských státům zavést rejstříky skutečných vlastníků, ale dále již neurčovala, zda mají být přístupné široké veřejnosti.

Čeští zákonodárci se rozhodli pro tu variantu, kdy do rejstříku má přístup jen tzv. taxativně stanovený okruh subjektů, jako jsou např. orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby či Finanční analytický úřad. V omezeném režimu pak může mít přístup do rejstříku každý, kdo prokáže tzv. oprávněný zájem, který lze vznést v případě podezření na trestnou činnost.

Řada organizací občanské společnosti označila rozhodnutí českého parlamentu za promarněnou příležitost, neboť dle nich by zveřejnění rejstříků zvýšilo efektivnost a stabilitu ekonomiky – stejně jako by omezilo trestnou činnost a zlepšilo důvěru v podnikatelské prostředí. Organizace, v čele s Glopolis, rovněž argumentují tím, že některé členské státy EU, jako je např. Velká Británie nebo Nizozemsko, již své rejstříky veřejnosti otevřely. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Josepf Stiglitz, který byl v čele panamské vyšetřovací komise v rámci aféry Panama Papers, dokonce vyzval k vytvoření veřejného globálního rejstříku.

V návaznosti na zhoršující se bezpečnostní situaci a aféru kolem Panama Papers předložila 5. července 2016 evropská komisařka Věra Jourová a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans návrh páté směrnice proti praní špinavých peněz (AMLD5), která by nařizovala některé informace (např. jméno skutečného vlastníka, stát pobytu) plně zveřejnit. Komise si od nové směrnice slibuje především snazší sloučení národních rejstříků. Z části také odpadnou nepříliš jasně vymezené podmínky, kdy je možné vznést oprávněný zájem. V rámci ochrany osobních údajů bude oprávněný zájem vyžadován jen při poskytnutí informací o svěřeneckých fondech, které nevykazují ekonomickou činnost. Pátou směrnici projedná Evropský parlament a Rada ministrů do konce listopadu letošního roku v rámci řádného legislativního procesu.

Dokumenty:

  • Návrh AMLD5 Evropské komise si můžete přečíst zde.
  • Tisková zpráva Evropské komise ke zveřejnění návrhu AMLD5 a další materiály jsou k dispozici zde.

Filip Simon působí v kanceláři europoslance Niedermayera jako stážista.