Co se dočtete v Panama Papers?

V roce 2016 zveřejnilo Mezinárodního konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) dokumenty panamské právní firmy Mossack Fonseca odkrývající informace o téměr 500 000 offshorových společnostech, které sloužily k praní peněz, obcházení daňové povinnosti a daňovým únikům. Tato kauza posílila boj za transparentnost daňových praktik a informací o koncových vlastnících.


Jako tzv. „Panama Papers“ se označuje únik 11.5 milionu důvěrných dokumentů panamské firmy Mossack Fonseca, která se specializuje na administrativu a vedení zahraničních firem v daňových rájích. Jedná se o dosavadní největší únik dokumentů týkající se vlastnické struktury více než 214 000 společností registrovaných v daňových rájích, zejména na Britských panenských ostrovech, na Panamě, Bahamách či Seychelách, tedy na územích s velmi nízkou nebo nulovou korporátní daní.

Záznamy sahají až do roku 1977 a německým novinám Süddeutsche Zeitung byly anonymním zdrojem předány v roce 2015. K prvnímu zveřejnění dokumentů došlo v dubnu 2016. Databáze, nyní čítá záznamy o téměř 500 000 offshore společností (včetně českých) a je přístupna veřejnosti na stránkách Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ). To za svou práci získalo v dubnu 2017 Pulizerovu cenu za vysvětlující žurnalistiku (Explanatory Reporting).

Panamské dokumenty obsahují mimo jiné informace o podnikání celebrit (Jackie Chan), sportovců (Lionel Messi) a 143 politiků či jejich příbuzných. Mezi nimi několik současných, či bývalých hlav států, včetně prezidenta Ukrajiny – Petra Porošenka, bývalého předsedy islandské vlády - Sigmundur Davíð Gunnlaugssona, který po úniku těchto informací podal demisi - nebo maltský ministr Konrad Mizzi a Keith Schembri, vedoucí kanceláře maltského premiéra Josepha Muscata, který i přes korupční skandál obhájil v červnových volbách post premiéra. V offshorových firmách, které zpravovala panamská firma Mossack Fonseca, se objevili i lidé blízcí ruskému prezidentovi Vladimírovi Putinovi nebo firma otce bývalého britského předsedy vlády Davida Camerona. Klienti pochází ze zhruba dvou set zemí.

Je potřeba říci, že vedení firmy v tzv. offshore režimu, tedy registrace a založení firmy v zemi s příznivou daňovou sazbou nabývá legitimní povahy. Mezi hlavní důvody lze zařadit ochranu před ekonomickou destabilizací v daném státě, či obranu před tvrdým národním kurzem. Dokumenty Panama Papers ovšem ukazují, že mnohdy offshore firmy utajovaly podezřelé transakce, informace a majetek svých klientů, popřípadě manipulovaly s oficiálními záznamy. Tyto firmy taktéž sloužily k praní špinavých peněz, obcházení daňových povinností či vyhýbání se pokutám. V takových případech se offshore firmy dopustily nelegální činnosti.

Evropský parlament zareagoval na odhalení panamských dokumentů vytvořením zvláštního výboru pro vyšetřování praní peněz, obcházení daňové povinnosti a daňových úniků (PANA), jehož členem je i europoslanec Luděk Niedermayer. Sledování aktivit tohoto vyšetřovacího výboru můžete sledovat zde.

 

Jan Krotký byl na stáži v kanceláři Luďka Niedermayera v červnu 2017.