Případ Apple stručně a přehledně

Evropská komise uložila firmě Apple zaplatit Irsku pokutu ve výši více než 13 miliard eur. O tuto částku podle Komise Irsko přišlo, když umožnilo firmě Apple aplikovat daňové schéma, které vedlo k efektivní daňové sazbě 0.005 %. Irsko o tuto částku nemá zájem a podalo proti rozhodnutí odvolání. Přečtěte si, jak se Apple dostal od nominální daňové sazby 12.5 procenta ze zisku, která je v Irsku platná, k téměř nulové sazbě a proč Irsko o pokutu nestojí.


Daň z příjmů právnických osob v Irsku (12.5 %) patří mezi nejnižší v EU, což je atraktivní pro zahraniční společnosti, které se v zemích s nízkou daňovou sazbou usazují. Jako příklad jmenuji společnosti Facebook, Google nebo Apple, které v Irsku mají svá evropská sídla. Na oplátku tyto společnosti v zemích s nízkou korporátní daní investují a vytváří nová pracovní místa. Právě společnost Apple, respektive její dvě dceřiné společnosti (Apple Sales International a Apple Operations Europe) sídlící v Irsku, se v roce 2014 staly objektem šetření nepovolené irské státní pomoci ze strany Evropské komise.

Společnost Apple Sales International zodpovídá za nákup produktů Apple od výrobců po celém světě, ale i za jejich prodej v Evropě, Africe, Indii či na Blízkém východě. Společnost Apple nastavila svoji prodejní činnost tak, že pokud osoba kdekoliv v Evropě nakoupila produkt od společnosti Apple, uzavírala smlouvu se společností Apple Sales International sídlící v Irsku, nikoliv s obchody v členském státě EU, který produkt zákazníkovi prodával. Veškeré zisky z prodeje se tedy odváděly do Irska, kde měly být zdaněny. Ovšem společnost Apple si založila „ústředí“ mimo Irsko, které v realitě neexistovalo - byla to prázdná společnost bez zaměstnanců a vlastních prostor – existovala jen na papíře.

Apple tomuto „ústředí“ přiřazoval zisky z prodeje zboží, avšak tyto zisky nemohly být podle specifického (dnes již neplatného) irského pravidla zdaněny, neboť firma, která v realitě neprojevuje žádnou aktivitu, nemůže takové zisky vytvořit. Jedinou činností tohoto ústředí byla občasná zasedání správní rady. Na základě této praktiky byla jen malá část zisku společnosti Apple přiřazena její irské pobočce, kde podléhala zdanění, zbytek se nedanil nikde.

Apple Sales International a Apple Operations Europe navíc z poloviny financují výzkumné aktivity spojené s duševním vlastnictvím firmy Apple v USA. V roce 2011 tyto platby činily cca 2 miliardy dolarů. V souladu s platnými pravidly se tyto náklady každoročně odečítaly ze zisků zaznamenaných v Irsku, což znamenalo snížení celkové částky, která podléhala zdanění. Výše zmíněné postupy umožnily společnosti Apple se v Irsku téměř vyhnout odvádění daní; v roce 2014 se efektivní daňová sazba pro společnost Apple rovnala pouhým 0.005 %. 

Je vhodné zmínit, že Evropská komise nezpochybňuje míru daně z příjmu právnických osob, či irský daňový systém obecně. Komise svým vyšetřováním „pouze“ poukázala na selektivní zacházení a daňové zvýhodnění společnosti Apple. Toto selektivní zacházení umožnilo společnosti Apple platit výrazně nižší daně, než jiné podniky, což je podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní jednání. Vyšetřování Komise ukázalo, že Apple mezi lety 2003 a 2014 na daních ušetřil 13 miliard eur; tuto částku plus úroky musí podle rozhodnutí Komise Irsko po společnosti Apple zpětně vymáhat. Irsko ovšem v tomto bodě plně stojí za společností Apple, jelikož Apple vytváří velký počet pracovních míst a zajišťuje příliv kapitálu, na kterém je Irsko téměř závislé.

Irsko a společnost Apple se nezávisle na sobě proti rozhodnutí Komise v prosinci 2016 odvolaly (rozhodnutí ještě nepadlo). Aktéři, jež stojí proti rozhodnutí Komise, se domnívají, že Komise přesahuje své pravomoci. Nicméně Evropská komise se může v tomto sporu opřít o rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD) z konce roku 2016, který v relativně podobném případu, podpořil Evropskou komisi. Jednalo se o tři nadnárodní společnosti, kterým Španělsko poskytovalo nepovolenou státní pomoc. Jinými slovy Španělsko tyto společnosti, jednou z nich byla banka Santander, zvýhodňovala oproti jiným společnostem na španělském trhu. Podle Evropského soudního dvora měla Komise právo v tomto ohledu zasahovat do záležitostí Španělska. O tomto rozhodnutí nejvyššího soudu EU si můžete přečíst zde.

Jan Krotký absolvoval stáž v kanceláři europoslance Luďka Niedermayera v červnu 2017.