Evropský parlament projednal případ praní špinavých peněz skrze ázerbajdžánský laundromat

Výbor evropského parlament si vyslechl investigativní novináře odkrývající případ korupce a praní špinavých peněz skrze tzv. ázerbájdžánský laundromat, do kterého byly zataženy evropské banky a vysocí politici. Stopy vedou i do České republiky.


V úterý 28. listopadu proběhlo ve výboru pro vyšetřování porušení evropského práva v oblasti praní špinavých peněz (PANA) v Evropském parlamentu veřejné slyšení na téma tzv. ázerbajdžánského laundromatu (schéma pro praní špinavých peněz). Kauza odhalila korupční fond, který sloužil ázerbajdžánskému režimu k zasílání úplatků či nákupu luxusních darů pro zahraniční politiky, vlastní elitu, lobbisty a další vlivné osoby výměnou za propagaci pozitivního obrazu ázerbajdžánského režimu v zahraničí.

Celková suma transakcí se odhaduje na 2,9 miliard dolarů. Obvinění sahají až do nejvyšších politických kruhů a na seznamu se například objevili jména členů parlamentárního sdružení Rady Evropy. Jména poslanců Evropského parlamentu se v kauze nevyskytují. Co je však na případu zarážejícího, a proč se mu dostalo pozornosti ve vyšetřovacím výboru PANA v Evropském parlamentu, je fakt, že schémata pro praní peněz nebyla situovaná v offshorových destinacích ale uvnitř Evropské unie. Peníze plynuly na konta estonské pobočky Danske Bank (jedna z největších dánských bank) vlastněné čtyřmi schránkovými společnostmi (tzv. letterbox companies) se sídlem ve Velké Británií a dále na konta politiků, lobbistů, úředníků či do daňových rájů. Více než 15 000 transakcí spojených s případem bylo zpracováno bankami na území Evropské unie bez povšimnutí, přestože se na ně vztahují přísná pravidla náležité péče (due diligence).

Ve světle případů praní špinavých peněz odhalených skrze tzv. Panama Papers (kvůli kterým byl právě parlamentní vyšetřovací výbor PANA založen) se nejedná o novinku. Ohromující je, že ázerbájdžánská kriminální struktura podporující korupci na nejvyšší politické úrovni vznikla a úspěšně fungovala uvnitř Evropské unie po nějaký čas. „Bylo to nesprávné chovaní, nedbalost anebo to díry v zákoně, které to umožnily? Co zanedbaly orgány dohledu? Jak je možné, že si toho nikdo po tak dlouhou dobu nevšiml?“ ptá se europoslanec Dariusz Rosati, koordinátor ve výboru PANA za frakci Evropské lidové strany. V prostředí, kde mají banky konkrétní uzákoněná pravidla, jakým způsobem a které transakce nahlásit příslušným úřadům, máme plné právo se ptát, jak se těmto pravidlům mohla Danske Bank vyhnout.

Podle novinářů stojících za odhalením ázerbajdžánského laundromatu je důvodem jednak špatný dozor Danske Bank, kdy si zodpovědné autority neuměli rozdělit kompetence a některé transakce tak unikly jejich pozornosti, a jednak selhání jejích zaměstnanců, kteří zanedbali kontrolu podezřelých transakcí.

V diskuzi na půdě Evropského parlamentu byla zmíněna i Česká republika. Podle Transparency International nejméně 130 miliónu Kč přistálo na českých účtech.

Zdroj:

Ázerbájdžánská pračka. Transparency International - Česká republika, o. p. s [online]. Praha, 2017, 1-6 [cit. 2017-11-30]. Dostupné zde.